English

Na začátku - podaná ruka těhotným ženám

Datum: 19. 7. 2016
Kategorie: Podpora pro rodinu a dítě

TISKOVÁ ZPRÁVA NADACE TEREZY MAXOVÉ

Někdy žena otěhotní do nepříznivých podmínek a neumí si se situací sama poradit. Nečekaný životní zvrat, ztráta jistot může ovlivnit budoucí osud děťátka velmi nepříznivým způsobem. Matky samoživitelky to mají obzvlášť těžké, chybí jim opora partnera a často i blízkých. V nejhorším případě pak může hrozit i odebrání dítěte do ústavní péče.

Naším cílem je umožnit ohroženým těhotným maminkám připravit se na příchod miminka a zajistit vhodné podmínky k jeho výchově. Protože máma je prostě máma!

V praxi se bohužel stává, že podpory a pomoci se některým rodinám dostává až ve chvíli, kdy je už situace vyhrocená a miminko je přímo ohroženo nedostatečnou péčí. Odebrání z rodinného prostředí se pak jeví jako jediné schůdné řešení. Bylo to však opravdu nutné? Včasná pomoc může takovým maminkám pomoci najít cestu ke svým dětem a dětem zase do bezpečné náruče mámy!

Od roku 2013 realizujeme s naším partnerem Amalthea z.s. unikátní projekt s příhodným názvem Na začátku. Jeho smyslem je podpora těhotných žen, které se ocitnou ve složité životní situaci, a vytvoření záchranné asistenční sítě pro budoucí matky. Jinými slovy - připravit v době těhotenství ty nejlepší podmínky pro dítě, a to ideálně v jeho vlastní rodině. Na prvním místě je péče rodiče anebo širší rodiny. Pokud to z nějakého důvodu nejde, pak jde o to, zajistit péči v rodině náhradní. Chceme tak minimalizovat rizika umístění miminka mimo rodinu a dopřát mu hned od narození možnost vyrůstat doma a ne v ústavu. Zájmy a bezpečí děťátka zůstávají samozřejmě prioritou za všech okolností.
Služba je určená pro nastávající maminky z Pardubického kraje. Zapojit se mohou všechny ženy bez ohledu na minulost – i ty, co již jako matky selhaly, ale chtějí to změnit, nebo ty, které jsou osamělé, mladé. Miminko chtějí, ale nevědí, jak to zvládnout. Amalthea pomáhá s řešením jejich situace a formou interaktivních bloků učí maminky dovednosti důležité pro péči o dítě. Probírají témata jako: potřeby a bezpečí dítěte, strava kojence, masáže, význam vztahové vazby, antikoncepce, práva rodičů, nebo třeba problematiku domácího násilí. Za dobu realizace projektu do konce roku 2015 se podařilo podpořit 37 nastávajících maminek, kterým se narodilo celkem 42 dětí. Z tohoto počtu zůstalo v biologické rodině 39 dětí a pouze tři nakonec musely být umístěny do rodiny náhradní. Maminky odebraných dětí sociální pracovnice podporují v kontaktech s dětmi tak, aby pouto mezi nimi zůstalo zachováno.

 Na  konkrétních příbězích, jako je níže ten, paní Aleny,  můžeme ukázat, jak významně může projekt pomoci těhotným ženám, které v životě potkalo něco těžkého a neumí si se svou momentální situací poradit. Jsou ve většině případů bez podpory rodiny a okolí, potýkají se s minimem peněz, hrozí jim ztráta bydlení, jsou nezletilé, z minulosti si často nesou traumatické zážitky apod. Některé z nich již v minulosti odebrání dítěte zažily. Díky včasné pomoci a podpoře se však bez ohledu na minulost mohou stát milujícími a pečlivými matkami.

Příběh Aleny
Aleně je devatenáct. Žije sama s malou dcerkou, na malém městě v pronajatém bytě. Snaží se o dceru starat, jak nejlépe umí. Sama ví, jaké to je, vyrůstat bez rodičů, dětství prožila u pěstounů. Když byla malá, otec spáchal sebevraždu, matka se zhroutila a později se z důvodu psychického onemocnění nebyla schopna o Alenu starat.
Než začala k Aleně dojíždět sociální pracovnice z Amalthey, neměla mladá maminka nikoho, s kým by mohla sdílet obavy, smutek, ale i radosti související s péčí o Natálku. Potýká se s nedostatkem financí, zatím si není jistá, jak si peníze rozdělit, které náklady jsou nezbytné, kde se dá ušetřit, s tím jí sociální pracovnice pomáhá a podporuje ji v samostatném rozhodování. Poradí i s praktickými věcmi jako je bolení bříška, jak často Natálku koupat, jak ji rozvíjet, vnímat její pokroky apod.

Otec Natálky je momentálně ve vězení, s Alenou se před porodem rozešel, svou dceru zná pouze z fotek. Poradkyně Alenu podporuje v udržování kontaktu dcery s otcem. I když si Alena není jistá, zda bude jejich vztah pokračovat i po jeho propuštění, chce, aby se otec mohl s dcerou vídat a podílet se na její výchově.